S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

» Křen
Křen

KŘEN

Křen selský

Chren dedinský

Armoracia rusticana

Křen je vytrvalá rostlina s dlouhými, tlustými, válcovitými kořeny a lodyhami až 150 cm vysokými, listnatými, nahoře větvenými. Přízemní listy má veliké, dlouze řapíkaté, s čepelí podlouhlou a hrubě vroubkovanou. Lodyžní listy jsou menší, přisedlé, z nich spodní často hřebenovité jednodílné. Na vrcholu lodyhy se vytvářejí květy v květních hroznech. Plod (šešulka), pokud se vůbec u nás (v našich klimatických podmínkách) stihnou vytvořit, je nafouklý a kulatý, nebo široce elipsoidní, 4 – 6 mm dlouhý. Kvete od května do června

Křen je původem z jihovýchodní Evropy, kde roste na březích řek a potoků. U nás se často pěstuje pro kořen palčivé chuti. Místy zdivočuje, nejčastěji jej najdeme u řek, potoků a na vlhkých loukách, či houštinách.

Sběr a úprava, sbíráme kořen a to nejlépe na podzim, uchovávat jej můžeme v hliněných nádobách na uchovávání kořenové zeleniny v pískovém loži. Pokud jej pěstujeme, je dobré si připravit speciální záhon, vykopeme zeminu a do spod záhonu naklademe cihly, nebo betonovou dlažbu, od dna cihly, či dlažby k povrchu pozemku by měla být hloubka 30 – 40 cm, zabráníme tak kořenu křenu, aby rostl do hloubky, nabývá pak na objemu. Vykopanou zeminu smícháme – 3:1 s pískem, aby byla dobře nasákavá a držela vodu.

Účinné látky a působení – křen obsahuje hlavně hořčičnou silici, vitamín C a fytoncidy, které omezují růst bakterií – čili křen řadíme k bylinám s antibiotickým působením, obsahuje také sacharidy enzymy, asparagin (Protože buňky akutní lymfoblastické leukémie (ALL) a některých nádorů si nejsou schopny asparagin syntetizovat, využívá se asparaginázová terapie, při které se do krve či svalu vpraví enzym asparagináza štěpící asparagin dostupný v krvi, čímž se zabrání růstu buněk ALL) – protinádorový účinek a glutamin (Glutamin (GlnQ) je neesenciální biogenní aminokyselina, jedna z 23 aminokyselin, které se při translaci zabudovávají do nově vzniklých bílkovin. Kromě své úlohy jako součást proteinů má důležitou úlohu také při detoxikaci amoniaku a udržování dusíkové rovnováhy v organismu. Jedná o se o nejvíce zastoupenou aminokyselinu v kosterním svalstvu. Dodávání glutaminu do těla v podobě doplňků stravy, je denní rutina převážně sportovců a kulturistů, glutamin extrémním způsobem zlepšuje regeneraci svalových vláken, podporuje tvorbu krevního cukru glykogenu, zvyšuje imunitu a při dlouhodobém užívání působí anabolicky.

Rozdrcením kořenového pletiva vznikají účinné prchavé látky s antibiotickým působením, mimo jiné inhalací výborně odhleníme průdušky. Droga zvyšuje vylučování trávicích enzymů, normalizuje střevní mikroflóru, zlepšuje látkovou výměnu a působí močopudně. Celkově působí na tělo povzbudivě, spolupůsobí přitom i vysoký obsah vitamínu C. Křen je výborný prostředek při rekonvalescenci po vleklých nemocech a při sedavém způsobu života.

Křen se jíž tradičně používá ve formě tzv. křenové placky na neuralgie pohybového aparátu, při revmatismu, dně a jiných kloubních nemocech při kterých dochází k místní stagnaci v kloubu a okolní hluboké tkáni, k rozpouštění usazenin, nebo pokud potřebujeme docílit místního prokrvení – jeden z osvědčených receptů – nastrouhaný křen (podle velikosti kloubu, nebo místa kde potřebujeme zajistit prokrvení) v množství od jedné polévkové lžíce, až dvou hrstí smícháme v přiměřeném množství s octem a zahustíme moukou, tak aby nám šla vytvarovat placka, ale zachovala si ji vlhkost. Placku přiložíme na určený kloub, nebo místo. Křenovou placku nepřikládáme přímo na kůži ale přes jemné plátno, místo je dobré ještě potřít sádlem, nebo máslem. Překryjeme ručníkem a dekou, kontrolujeme reakci, aby nedošlo ke spálení kůže, či dokonce podkoží. Místo po aplikaci promažeme znovu sádlem, nebo máslem – případně konopným olejem. Pokud používáme placku při dýchacích potížích na oblast průdušek a plic, křen povaříme krátce v plnotučném mléce. Placky všeobecně přikládáme na dobu 15 – 30 minut podle snášenlivosti.

Křen se velmi dobře hodí k přípravě sirupu – kořen nakrájíme na tenké proužky nebo kolečka a vrstvíme s cukrem do sklenice, viz. rubrika forma a úprava – příprava sirupů. Sirup využijeme k odhlenění, zánětu průdušek, k podpoře trávení a při jarní únavě v dávce 2 – 3 polévkové lžíce denně, 1 – 3 týdny.

Křen vařený ve vodě použijeme k inhalaci, inhalujeme páry nad hrncem.

K rozpouštění, nebo vypuzování žlučových kamenů můžeme využít macerát z kořene křenu a dobrého červeného vína. Do litrové sklenice s víkem na závit nasypeme do 1/5 výšky nastrouhaný kořen křenu a zalijeme do plna červeným vínem. Uzavřeme a necháme macerovat při pokojové teplotě 10 dnů, denně protřepeme. Scedíme přes plátýnko z křene ještě vymačkáme zbylou šťávu. Tu užíváme třikrát denně po jídle jednu čajovou lžičku po dobu tří dnů, následně zvýšíme dávku na třikrát denně jednu polévkovou lžíci. Užíváme 30 dnů.

Křen nemícháme s jinými bylinami a samotný také není vhodný k dlouhodobému užívání, kontraindikací jsou žaludeční vředy, nemoci ledvin. Ani zevní využití nemá být dlouhodobé, před prvním větším použitím udělejte pokusné přiložení v malém množství – kontraindikací by bylo, pokud by se začaly tvořit vodnaté puchýře. V tom případě nahradíme kořen křenu kořenem zázvoru.

Homeopatické využití se jeví jako nejbezpečnější se zachováním celého spektra účinku. Čerstvý kořen sbíraný nejlépe v září se pomele a hned jej zpracujeme lihem 90% na D0 a dále ředíme lihem 40% na D2, podáváme třikrát denně 6 kapek, před jídlem. Po třech měsících uděláme přestávku, nebo nahradíme jiným homeopatikem.

Magické využití – očištění, exorcismus. Nastrouhaný kořen křenu se rozsype po domě, dává se do rohů místnosti, na venkovní schody a na prahy dveří. To pomůže vyčistit dům od veškerých zlých sil a odrazí všechna kouzla, která byla proti vám vyslána.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

MDgyMWV