S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

» Mumio
O Mumiu

..Co je Mumio (zdroj www.tml.cz)

  • Očištěné od příměsí má Mumio černou barvu, na povrchu je lesklé. Konzistencí se podobná asfaltu. Téměř okamžitě se rozpouští i tělesným teplem (na dlani). Má výrazně hořkou nezaměnitelnou chuť a charakteristickou zvláštní vůni. Velice snadno se rozpouští ve vodě. V lihu se nerozpouští. Jemný sediment musí být po rozmíchání minimální.

  • Z chemického hlediska je mumio přírodní směsí organických i anorganických látek. Skládá se z 26 stopových prvků, 10 oxidů kovů, 6 aminokyselin, steroidů, fosfolipidů, řady vitamínů, éterických olejů a dalších biologicky aktivních látek.

  • Slovo mumio doslova znamená "chránící tělo před nemocemi", "tělo uchovávající". V oblastech, kde se rozkládala perská říše, je pojem mum dodnes používán pro označení růstu.

  • Mumio nemá nic společného s mumiemi (mumia vera aegliptiaca), s látkou, která je směsí prášku z mumií, konzervovaných asfaltem a pryskyřicemi. Tato látka se používala k zastavování krvácení.

  • Naleziště se nacházejí vysoko v horách Asie, z geografického hlediska tvoří přes tato pohoří pás. Místní lidé mumio sbírají v jeskyních a skalních průrvách, v těžce dostupných terénech ve výškách nad 3000m. Skupina se vydává do hor na několikatýdenní výpravu, jejímž výsledkem je několik vaků syrového mumia. Protože sběr mumia bývá pro tyto lidi jediným zdrojem příjmů, umístění svých nalezišť pochopitelně tají a informace o lokacích se předávají z otce na syna. Mumio se vyskytuje na stěnách a stropech jeskyň nebo v průrvách v podobě krápníků nebo malých stalaktitů, které svým tvarem připomínají slzy (proto název Slzy hor).

Co není Mumio

  • Mumio není světlé - pokud má Mumio správnou čistotu, jsou tablety vždy tmavé - v různých odstínech černé. Výjimku tvoří kombinace Mumia s jinými preparáty (typicky s propolisem nebo lékořicí). Pak jsou tablety hnědé.

  • Mumio nemá formu malých částic - Mumio není nutné uzavírat do lékových tobolek (často barevných či neprůhledných) nebo jej dávat do lahviček, které mají zabarvené sklo či plast. Výsledkem správné technologie očišťování je vždy konzistentní tableta typicky v průhledném plátíčku na vyloupnutí.

  • Mumio není tekutina - Mumio není nutné nijak stabilizovat, samotné vydrží při pokojové teplotě minimálně tři roky při nezměněných vlastnostech. Není tedy nutné kupovat různé roztoky, ať na vodní či jiné bázi. Roztok o požadované koncentraci lze připravit vlastními silami během několika minut z nejčistší vody, kterou máte k dispozici (voda z kohoutku příliš vhodná není). Roztok samotný však není možné skladovat příliš dlouho, proto je vhodné připravit si jen to množství, které dokážete v nejbližších dnech spotřebovat.

  • Pokud není možné přesvědčit se alespoň pohledem o zbarvení, lesku a homogenitě tablet, nemá smysl za takové zboží vydávat peníze.

  • Mumio není levné - pokud se cena pohybuje pod hranicí pět korun za jednu tabletu (český trh, v západní Evropě typicky EUR 0,5), je nutné mít se na pozoru, zvláště, když známý zdroj je pouze jeden - vysokohorské masívy Asie.

  • Shrnutí - Mumio je jen jedno, rozhodující je jeho čistota při zachování výše popsaných vlastností a této čistotě odpovídá i jeho cena. Existují i Mumia (na českém trhu je není možné koupit, prostě se k nám nevozí), jejichž cena se pohybuje vysoko nad hranicí 100 Kč za jednu tabletu, nicméně jeho účinky jsou - extrémní.

Historie

  • První zmínky o Mumiu jsou starší více než tři tisíce let. Mumio znali nejen v Persii, Babylóně, Egyptě, ale i v Řecku, Římě a samozřejmě v Asii. Samo slovo Mumio (někdy psáno Mumjo, Mumijo, Mumyo) má pravděpodobně slovní základ v řečtině - znamená "tělo uchovávající". Je to název, který se používá v západní civilizaci.

  • Tibeťané nazývají Mumio barak šun (Brogshaun) - v překladu horský olej, indové Shilajit, arabský ekvivalent zní Chafiz-al-Adžsod nebo Arakul džibal - horský pot.

  • Z historických faktů vyplývá, že Mumio bylo jako farmakum používáno Sumery, píše se o něm ve védách - indických posvátných knihách, četně se vyskytuje v lékařských spisech jako Sušruta-Samhita, Čcaraka-samita, v čínské Knize o obtížných problémech. Vědomosti o Mumiu a jeho aplikaci se uchovávaly v tajnosti, předávaly se v rodinách vysoce postavených lékařů pouze ústním podáním z otce na syna.

  • O Mumiu pojednávají ve svých dílech i takoví velikáni jako Aristoteles, který zkoumal účinky na lidech a zaznamenal různé aplikace, jeho žák Alexandr Veliký a jiní (Shirasi, Tabíb). 

  • Církev také znala (a zná) Mumio velice dobře, stejně tak jako nejvýznamnější středověcí představitelé lékařské vědy jako Avicena, Paracelsus, Agricola, Quiricus, Servet.

Typy Mumia

  • Mumio lidé rozdělují a nazývají různě - většinou podle místa výskytu nebo zabarvení. Obchodní názvy pak orientaci zamlžují ještě více. A tak známe: železné mumio, také nazývané červené nebo zlaté (zbarvení je způsobeno právě nežádoucím zvýšeným obsahem železitých příměsí), měděné mumio, také nazývané modré mumio - (zbarvení je způsobeno zvýšeným obsahem mědi), dokonce lišejníkové mumio...

  • Nejedná se přitom o podobné názvy pro stejnou věc. Lidé mají tendenci zjednodušovat, podobné nazývat podobně a používat zažité názvy. Trochu to připomíná situaci, kdy se všem kopírovacím strojům říkalo xerox. A každý obchodník bude tvrdit, že právě jeho zboží je ten pravý Originál.

  • Jediným kritériem kvality Mumia tak zůstává jeho čistota (čili nepřítomnost příměsí) a místo sběru. Při čištění skutečného Mumia nejsou používána žádná organická rozpouštědla, pouze čistá voda.

  • V současnosti je zdrojem nejkvalitnějšího Mumia Kyrgyzstán, kde dokonce jeho výroba podléhá státní kontrole kvality a čistoty.

Fakta a teorie

Vědecký výzkum Mumia začal kolem roku 1950. Nejdále pokročila Čína, pak Spojené státy americké, bývalý Sovětský svaz, Irán a Indie. Je zajímavé, že zatímco naši předkové přijali existenci a účinky Mumia jako fakt a využívali jeho světlých vlastností, současná věda se trápí stále stejnou otázkou - jak Mumio vzniká.

Teorií je bezpočet, některé naprosto neuvěřitelné. Jedna poměrně nová se zřejmě blíží k pravdě nejvíce, protože je velice obecná: Mumio - to jsou organické pozůstatky fauny a flóry, které se v průběhu tisíce let promísily a spojily s anorganickými skalními minerály. Je to jen teorie, nicméně všichni se shodují na tom, že naleziště mají tyto společné vlastnosti: lokace jsou vystaveny dlouhodobému a intenzivnímu slunečnímu záření, nachází se v nadmořských výškách od 3500 - 5000 m a nejsou znečištěna činností člověka.

Geologické stáří horniny ani její typ nemají na utváření Mumia zřejmý vliv, zato se pak odrážejí v obsahu minerálních látek v Mumiu obsažených.

Jaký je účinek mumia:

  • při všech zánětlivých onemocněních, záněty kloubů, záněty šlach, úponů a svalů, záněty nejrůznějších částí zažívacího traktu, záněty kůže, abscesy, proleženiny, píštěle

  • je výborným pomocníkem po všech těžkých operačních zákrocích, těžkých úrazech, ale také jako prostředek pro lepší regeneraci organismu, kdy se mumio užívá měsíc před plánovanými operacemi, transplantacemi, aj. invazivními zákroky do organismu

  • urychluje zhojení zlomenin o jednu třetinu, zejména pak u starších osob a zvláště pak u zlomenin krčku

  • je výborným doplňkem léčby při lupence a lupusu

  • celkově napomáhá regeneraci organismu, neboť tělo samo je schopno se samo uzdravit, avšak potřebuje k tomu látky, které dnes jen stěží najdete v každodenní stravě

  • mumio je výborné při všech nezvladatelných nemocech

  • mumio zlepšuje také růst  a kvalitu vlasů, nehtů, zubů

  • mumio je důležité při zvládání osteoporézy a osteochondrózy, dále pak myopatie a neuropatie

  • působí také jako silné antiseptikum a regenerátor tkáně

  • mumio je silný biostimůlátor, působí jako harmonizátor energií, zvedá psychickou i fyzickou sílu a odolnost, zlepšuje sexuální sílu u mužů i žen

  • mumio je také silný adaptogen

  • muio je imunomodulátorem

.

Způsob užití:

  • Tablety jako prevence jedna tableta denně třicet dnů, dvakrát do roka, při řešení dalších potíží je dávkování individuelní, může být až pět tablet denně, především po těžkých úrazech a operacích a to i dlouhodobě

  • Angina pectoris
    Pro anginu pectoris je charakteristická bolest na hrudi, vyvolaná nedostatečným zásobením myokardu okysličenou krví. Projevuje se svíravou, tlakovou, palčivou nebo řezavou bolestí za horní nebo střední částí hrudní kosti (retrosternální bolest). Vzácně jde o bolest bodavou. Bolest někdy přesahuje oblast hrudní kosti a je lokalizována na celou přední plochu hrudníku. Šíři se k levému rameni a někdy do celé levé horní končetiny, dále se šíří do krku a do dolní čelisti.
    Záchvat anginy pectoris je vyvolán běžnou fyzickou námahou, nejčastěji chůzí. Bolest si vynutí přerušení tělesné námahy, což má za následek rychlé vymizeni bolesti během dvou až tři minut. V průběhu záchvatu anginy pectoris se nemusí objevit žádné odchylky od normálního fyzikálního nálezu, jen někdy nevelká tachykardie, přechodná arytmie a lehké zvýšení krevního tlaku.
    Aplikace mumia
    Vnitřně se užívají kapsle mumia dle doporučení. Při lehčích formách angíny pectoris postačí užívání po tři dny. U těžších forem se doporučuje 3krát opakovat třicetidenní cyklus léčby mumiem, a to s 5 až 7denními přestávkami mezi jednotlivými cykly

  • Arytmie
    Přesnější je název poruchy srdečního rytmu. Mezi arytmie se řadí všechny abnormity, které vznikají při tvorbě vzruchů a jejich vedení srdcem. Mohou to být poruchy sinusového rytmu, tj. sinusová arytmie (Nejčastěji je arytmie respirační s periodickým zrychlováním při nádechu a se zpomalováním ve výdechu, osoby s touto arytmií si neuvědomují nepravidelnost tepu.), sinusová tachykardie, tj. zrychlení sinusové činnosti nad 90/min. (Příčinou je emoce, horečka, thyreotoxikóza, zánět srdečního svalu, srdeční nedostatečnost, anemie, i zátěž, káva, nikotin, některé léky), sinusová bradykardie, tj. zpomalení sinusové činnosti pod 60/min. (Vyskytuje se ve spánku, při břišním tyfu, obstrukční žloutence, myxedému, po digitalisových preparátech, narkoticích.), zástava sinu (Zpravidla přechodná porucha, příčinou bývá předávkování digitalisem, chininem.) Za druhé to jsou aktivní heterotopní arytmie, tzv. extrasystolické arytmie, které se vyskytují se i u zcela zdravých srdcí (Jsou častým nálezem a mnozí si je vůbec neuvědomují. Objeví se u neuróz, při menses, jindy jsou jedním z projevů ischemické choroby srdeční, či po kouření, kávě, alkoholu.), paroxysmální tachykardie, tj. záchvat s náhlým počátkem nad 180/min., trvá několik vteřin až hodin, vzácně i několik dní (Pacienti pociťují úzkost. Dlouhotrvající paroxysmus může vyústit v oběhovou nedostatečnost. U mladých lidí vznikají paroxysmy bez příčiny, u starších osob může jít o projevy ischemické choroby srdeční nebo hypertenze.), kmitání síní (Pravidelná síňová tachykardie s frekvencí 250 až 380/min. EKG nález je charakteristický. Vzniká při koronární sklerose, infarktu myokardu, revmatické horečce, mitrální stenóze, toxické myokarditidě, předávkování digitalisem, při traumatu.), míhání (fibrilace) síní (Po extrasystolách je to nejčastější arytmie. EKG nález je typický. Příčinou je nejčastěji ischemická choroba srdeční, hypertyreosa, plicní embolizace, trauma a další jako u kmitání síní.) Aplikace mumia : užívá se vnitřně, po dobu třiceti dní. Doporučují se celkem tři třicetidenní cykly, s pětidenními až desetidenními přestávkami.

  • Ateroskleróza
    Ateroskleróza je nepravidelné ztluštění stěny tepen, které je podmíněné místním nahromaděním lipidů, komplexních sacharidů, krevních produktů a kalcia, provázené proliferací vaziva. Aterosklerotický proces nepostupuje plynule, ale vlnovitě a velmi významný pro další osud pacienta je boj proti rizikovým faktorům.
    Rizikovými faktory jsou věk, zvýšená hladina krevních lipidů, kouření, vysoký krevní tlak, genetické vlivy, fyzická aktivita, otylost, stres, typ osobnosti. Přitom klinický obraz aterosklerózy je velmi pestrý.
    Ateroskleróza postihuje věnčité tepny srdeční, mozkové tepny, tepny dolních končetin, aortu a ilické tepny, renální tepny, cévy splanchnické oblasti. Chorobné stavy na podkladě aterosklerózy: ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, ateroskleróza mozkových tepen, ischemická choroba dolních končetin, aneurysma aorty, okluzivní choroba aorty a ilických tepen, renovaskulární hypertenze, vaskulární nefroskleróza, uzávěr mezenterických tepen a seliak.
    V případě zasažení hlavních tepen se ateroskleróza vyznačuje bolestí za hrudní kostí, návaly kašle a závratěmi, nestejným tepem na horních končetinách. Při rozvinutí v oblasti břišní působí bolesti kolem pupku, v lumbální oblasti a dolních končetinách, zrychlení tepu, povrchní dýchání, mdloby. Při postižení věnčitých tepen je příznačná bolestná dušnost, nedostatečný krevní oběh. Vyvíjí-li se ateroskleróza plicních tepen, projevuje se dušností, bolestí za hrudní kostí a kolem ní, krvácením z úst, zesináním kůže. Postihne-li pánevní tepny, může poškodit funkce důležitých břišních orgánů, zejména ledvin a střev. Při ateroskleróze drobných tepen prstů se objevují bílé prsty na rukou, většinou při prochlazení a zejména u diabetiků se špatně hojí i malá poranění. 
    Aplikace mumia Mumio se užívá vnitřně, a to dvě kapsle dvakrát denně, ráno a večer před jídlem, po dobu třiceti dnů. Následuje pětidenní přestávka a dále se léčebný proces opakuje až sedmkrát (tj. dalších třicet dnů užívat, pět vynechat atd.). Někdy se doporučuje přidat v průběhu užívání mumia navíc jednu tabletu chromu nebo zinku.

  • Alergie
    Mumio je jeden z nejsilnějších prostředků pro léčení alergie. Za tímto účelem připravíme tento roztok: 1 g na 1 litr teplé vody (kvalitní mumio se okamžitě rozpustí bez příznaků zakalení).
    Užíváme je vnitřně ráno 1 krát za den: děti od 1 do 3 roků – 50 ml; od 4 do 7 roků – 70 ml; 8 roků a starší – 100 ml roztoku mumia.
    Je-li alergie velmi silná, musíme mumio užívat 2 krát denně; pokaždé užíváme polovinu denní dávky. Je třeba mít na vědomí, že mumio má močopudný a projímavý účinek.
    Při ekzému potíráme vyrážku roztokem o vyšší koncentraci – 1 g na 100 ml vody.

  • Mumio rychle odstraňuje otoky sliznice v hrdle, které vedou k nočnímu chrápání u malých dětí. Tyto otoky mizí již po prvních dnech léčení. Nesmíme se však spokojit s prvními kladnými výsledky. Léčebný cyklus musí trvat minimálně 20 dní. Při užívání 100 ml roztoku (1 g na 1 litr) na 1 den, vystačí pak 1 g mumia na 10 dnů. Avicenna (Arabský lékař, filosof, básník a politik asi 980 – 1037. Pozn. překl.) doporučoval provádět léčebné cykly po 20 dnech na jaře a na podzim.

  • Při bronchiálním astmatu je mumio obzvláště účinné, když je rozpuštěné v roztoku kořene lékořice. Do 500 ml odvaru lékořice vložíme 0,5 g mumia. Užíváme po 200 ml (dětem do 8 let dávku zmenšíme) ráno 1 krát denně. Odvar uchováme v chladničce. Za 2 dny připravíme novou dávku.

  • Při ekzému na končetinách je třeba končetiny napařovat ve vodní lázni v 5 – 6 % roztoku mumia. Současně užíváme vnitřně po 0,2 – 0,5 g ráno nalačno a večer před spánkem se šťávou rakytníku nebo rybízu. Napařování končetin je vhodnější provádět před spánkem po dobu 30 – 35 minut. Cyklus léčení trvá 25 dní, poté se zařazuje 10 denní přestávka. V případě potřeby cyklus opakujeme. Toto onemocnění si vyžaduje pravidelné a metodické léčení. Místo napařování, je možno potírat postižená místa roztokem mumia se šťávou rakytníku, s lihem apod.

  • Artritidy a revmatismus
    Užívat po dobu 6 měsíců (1 cyklus) roztok mumia.
    Užíváme roztok 20 dní, poté zařazujeme 20 denní přestávku. Příprava roztoku: 20 šípků z nichž jsou odstraněna semena, zalijeme 100 g vařící vody a poté nalijeme do termosky, kde jej ponecháme 3 hodiny, pak procedíme, přidáme 15 g včelího pylu (včelí lepidlo), 10 kapek vitaminu A (v olejové formě) a v tomto nálevu rozpustíme 5 g mumia. Užíváme 2 krát denně – ráno a večer.

  • Bolesti a praskání v kloubech – potírat na noc bolestivá místa.

  • Při pocitu tahu v noze – přikládat na boky baňky a zadní nohy potírat mastí – 100 g medu a 3 g mumia. Proceduru opakujeme 5 krát.

  • Dobrých výsledků pomocí mumia je dosahováno při léčení tromboflebitidy a bolestí kloubů.
    Při tromboflebitidách užíváme mumio vnitře 0,25 – 0,3 g s medem nebo s mlékem v poměru 1:20 – 2 krát denně. Cyklus léčení trvá 20 – 25 dní. V případě potřeby, je možno cyklus opakovat po 10 denní přestávce. Při léčení tohoto onemocnění se zmenšují otoky a snižuje se bolestivost, zvyšuje se množství erytrocytů a stoupá hladina hemoglobinu.

  • Při bolestech v kloubech musíme smíchat 0,5 g mumia se 100 g tekutého medu a na noc si udělat obklad na kloub. Každé ráno užíváme 0,2 g mumia 1 hodinu před jídlem. Celkové množství – 6 g. Cyklus léčení trvá 10 dní, přestávka 5 dní. K léčení je třeba 2 – 3 cykly.

  • Při paralýze užíváme 0,2 – 0,5 g 2 krát denně. Cyklus léčení trvá 10 dní, poté zařazujeme 5 denní přestávku. V léčení pokračujeme až do obnovení normální funkce končetiny a celého organismu.

  • Při polyartritidě užíváme 0,2 g denně, současně přikládáme na noc obklady z mumia na nemocné klouby. Cyklus léčení trvá 10 dní, poté zařazujeme 5 denní přestávku. Cyklus opakujeme 3 krát, poté následuje 4 měsíční přestávka.

  • Při paradentóze, zánětu dásní, sliznice dutiny ústní a výskytu karies – užíváme mumio vnitřně po 0,3 – 0,5 ga, 1 – 2 krát denně, vždy před spaním s mlékem a medem, nebo s vodou v poměru 1:20. Současně aplikujeme mumio v 5%- ním roztoku. Cyklus léčení trvá 25 dní.

  • Při angíně cucáme 0,3 g mumia 2 – 3 krát denně, dokud nenastane zlepšení. Cyklus léčení trvá 10 dní. Poté zařazujeme přestávku 5 dní; v případě potřeby cyklus opakujeme.

  • Zánět horních cest dýchacích a bronchitida – 30 – 40 minut před jídlem, nebo 3 hodiny po večeři cucáme 0,2 – 0,3 g mumia dokud se ústech nerozpustí. Zapíjíme to polovinou sklenice mléka s medem a poté se snažíme usnout aspoň na 40 – 50 minut.

  • Zánět ucha. Připravíme 2%-ní roztok mumia, namočíme tampón a zavedeme jej do ucha. Při výtoku z ucha, kapeme do něj 0,7 g s furacilinem nebo borových lihem (ohřívat).

  • Při hnisavé otitidě, zánět středního ucha, zhoršení sluchu, hnisavý zánět dutin – kapeme 4 krát denně do nosu 5 kapek 10%-ní roztoku mumia v broskvovém oleji. Do ucha kapeme 3 krát denně po 3 kapkách 3%-ního roztoku mumia v broskvovém oleji, nebo v oleji vazelínovém. Poté přikládáme ohřívadlo nebo použijeme elektrický ohřev. Je možno použít růžový olej jiný rostlinný olej. Přitom užíváme vnitřně po 0,2 – 0,5 g mumia ve směsi s mlékem a medem; to posiluje odtok hnisu a protizánětlivou funkci. 0,35 g mumia smícháme s čistým růžovým olejem, přidáme šťávu nezralého hroznového vína a kapeme do ucha. To pomáhá při hluchotě, vředu a hnisání v uchu. Mumio také smícháme s nesoleným vepřovým sádlem a kapeme do ucha. To pomáhá při vrozené hluchotě.

Zdroj: užití při jednotlivých potížích časopis Meduňka 8/2004, Emil Havelka

 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

MjFmNzBjM